<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE root>
<article xmlns:mml="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" article-type="research-article" dtd-version="1.1d1" xml:lang="en"><front><journal-meta><journal-id journal-id-type="publisher">Kazakhstan journal for oil &amp; gas industry</journal-id><journal-title-group><journal-title>Kazakhstan journal for oil &amp; gas industry</journal-title></journal-title-group><issn publication-format="print">2707-4226</issn><issn publication-format="electronic">2957-806X</issn><publisher><publisher-name>KMG Engineering</publisher-name></publisher></journal-meta><article-meta><article-id pub-id-type="publisher-id">108245</article-id><article-id pub-id-type="doi">10.54859/kjogi108245</article-id><article-categories><subj-group subj-group-type="heading"><subject>Ғылыми мақала</subject></subj-group></article-categories><title-group><article-title>Қазақстанның терригендік кен орнында мұнай беруді арттыру үшін тұзы аз суды пайдалану тиімділігін бағалау</article-title></title-group><contrib-group><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Асқарова</surname><given-names>І. А.</given-names></name><email>askarova.i@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Утеев</surname><given-names>Р. Н.</given-names></name><email>uteyev.r@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Марданов</surname><given-names>А. С.</given-names></name><bio>&lt;p&gt;&lt;span class="text"&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;</bio><email>mardanov.a@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Джақсылыков</surname><given-names>Т. С.</given-names></name><email>jaxylykov.t@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Джүнісбаева</surname><given-names>А. У.</given-names></name><email>junusbayeva.a@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib></contrib-group><aff id="aff-1">ҚМГ Инжиниринг Атыраулық филиалы</aff><pub-date date-type="epub" iso-8601-date="2023-01-21" publication-format="electronic"><day>21</day><month>01</month><year>2023</year></pub-date><volume>4</volume><issue>4</issue><fpage>90</fpage><lpage>103</lpage><history><pub-date date-type="received" iso-8601-date="2022-06-02"><day>02</day><month>06</month><year>2022</year></pub-date><pub-date date-type="accepted" iso-8601-date="2022-11-18"><day>18</day><month>11</month><year>2022</year></pub-date></history><permissions><copyright-statement>Copyright © 2023, Асқарова І.А., Утеев Р.Н., Марданов А.С., Джақсылыков Т.С., Джүнісбаева А.У.</copyright-statement><copyright-year>2023</copyright-year></permissions><abstract>&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Негіздеу&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Көмірсутектерге сұраныстың үнемі артуы қорларды өндіруді жақсарту үшін оңтайлы технологияларды енгізу қажеттілігі туындады. Айдалатын агент ретінде тұздылығы төмен суды жою әдісі бұл мәселені шешуде перспективалы болып көрінді.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Мақсат&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Осы мақаланың мақсаты Қазақстанның терригенді кен орнында мұнай өндіру мен өндіруді ұлғайту үшін тұзы аз судың потенциалын бағалау болып табылады.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Материалдар&lt;/strong&gt; &lt;strong&gt;мен&lt;/strong&gt; &lt;strong&gt;әдістер&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Зерттеу үшін ECLIPSE 100 симуляторында өнімді қабатқа тұзы аз суды айдау модельденді. Тұз концентрациясының өндіріске әсері және қайталама айдау кезінде қарастырылып отырған кен орнындағы мұнайдың ығысу коэффициенті әр түрлі тұздылығы бар ерітінділердің суландыруын модельдеу арқылы анықталды. Модель 18 жылға шығарылды. Тұздылықты төмендету тиімділігін талдау суландырудан кейінгі мұнай өндіру көлемін жоғары тұзды сумен салыстыру арқылы жүргізілді.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Нәтижелер&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Судың тұздылығының төмендеуі мұнай өндірудің 1,32% өсуіне әкелді. Өндірістің мұндай шамалы өсуі тау жыныстарының бастапқы гидрофильді қасиеттеріне байланысты. Тұзы аз судың тау жыныстарымен жанасуынан реакция алу үшін минералдардың бетінде адсорбцияланған мұнайдың болуы талап етіледі. Бұл коллекторда тұздылықтың төмендеуімен мұнай беру коэффициентінің жоғарылауы мұнай  су шегіндегі белсенді өзара әрекеттесулерге байланысты деп айтуға болады, олардың бірі тұтқыр серпімді қасиеттердің артуы болып табылады.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Қорытынды&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Зерттелетін аз тұзды сулар арасындағы мұнайдың ығысу тиімділігінің шамалы айырмашылығы айдалатын судың оңтайлы тұздылығының болуын көрсетеді. Коллекторлық тау жыныстарының бастапқы гидрофильділігі мұнай өндірудің ұлғаюының себебі ретінде дымқылданғыштың өзгеруін болдырмайды. Нақты деректер алу және тұздылықтың тау жыныстарында мұнайдың таралуына қаншалықты әсер ететінін түсіну үшін зерттелетін кен орнынан алынған керн материалында тұздың аз суландыруын одан әрі зерттеу ұсынылады.&lt;/p&gt;</abstract><kwd-group xml:lang="en"><kwd>low salt water</kwd><kwd>low-salt water flooding</kwd><kwd>terrigenous reservoir</kwd><kwd>mechanisms</kwd><kwd>relative permeabilities</kwd><kwd>wettability</kwd><kwd>viscoelasticity</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="kk"><kwd>тұздылығы аз су</kwd><kwd>тұзы аз суландыру</kwd><kwd>терригендік коллектор</kwd><kwd>механизмдер</kwd><kwd>салыстырмалы өткізгіштік</kwd><kwd>дымқылданғыштық</kwd><kwd>тұтқыр серпімділік</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="ru"><kwd>малосольная вода</kwd><kwd>малосольное заводнение</kwd><kwd>терригенный коллектор</kwd><kwd>механизмы</kwd><kwd>относительные фазовые проницаемости</kwd><kwd>смачиваемость</kwd><kwd>вязкоупругость</kwd></kwd-group></article-meta></front><body></body><back><ref-list><ref id="B1"><label>1.</label><mixed-citation>Yildiz HO, Valat M, Morrow NR. Effect of Brine Composition On Wettability and Oil Recovery of a Prudhoe Bay Crude Oil. Journal of Canadian Petroleum Technology. 1999;38(01):26–31. DOI: 10.2118/99-01-02.</mixed-citation></ref><ref id="B2"><label>2.</label><mixed-citation>Morrow NR. Wettability and Its Effect on Oil Recovery. Journal of Petroleum Technology. 1990;42:1476–1484. DOI: 10.2118/21621-PA.</mixed-citation></ref><ref id="B3"><label>3.</label><mixed-citation>Bartels WB, Mahani H, Berg S, Hassanizadeh SM. Literature review of low salinity waterflooding from a length and time scale perspective. Fuel. 2019;236:338–353. DOI: 10.1016/j.fuel.2018.09.018.</mixed-citation></ref><ref id="B4"><label>4.</label><mixed-citation>Rock A, Hincapie RE, Hoffmann E, et al. Tertiary Low Salinity Waterflooding LSWF in Sandstone Reservoirs: Mechanisms, Synergies and Potentials in EOR Applications. SPE Europec featured at 80th EAGE Conference and Exhibition; 2018 June; Copenhagen, Denmark. Paper Number: SPE-190807-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B5"><label>5.</label><mixed-citation>Vledder P, Gonzalez IE, Carrera F, et al. Low Salinity Water Flooding: Proof of Wettability Alteration On a Field Wide Scale. SPE Improved Oil Recovery Symposium; 2010 April 24–28; Tulsa, Oklahoma, USA. Paper Number: SPE-129564-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B6"><label>6.</label><mixed-citation>Seccombe J, Lager A, Jerauld G, and et al. Demonstration of Low-Salinity EOR at Interwell Scale, Endicott Field, Alaska. SPE Improved Oil Recovery Symposium; 2010 April 24–28; Tulsa, Oklahoma, USA. Paper Number: SPE-129692-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B7"><label>7.</label><mixed-citation>McGuire PL, Chatham JR, Paskvan FK, et al. Low Salinity Oil Recovery: An Exciting New EOR Opportunity for Alaska's North Slope. SPE Western Regional Meeting; 2005 March 30 – April 1; Irvine, California. Paper Number: SPE-93903-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B8"><label>8.</label><mixed-citation>Nasralla RA, Nasr-El-Din HA. Impact of Electrical Surface Charges and Cation Exchange on Oil Recovery by Low Salinity Water. SPE Asia Pacific Oil and Gas Conference and Exhibition; 2011 September 20–22; Jakarta, Indonesia. Paper Number: SPE-147937-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B9"><label>9.</label><mixed-citation>Katende A, Sagala F. A Critical review of Low Salinity Water Flooding: Mechanism, Laboratory and Field Application. Journal of Molecular Liquids. 2019;278:627–649. DOI: 10.1016/j.molliq.2019.01.037.</mixed-citation></ref><ref id="B10"><label>10.</label><mixed-citation>Lager A, Webb KJ, Black CJ, et al. Low salinity oil Recovery – An Experimental Investigation. Petrophysics. 2008;49:28–35.</mixed-citation></ref><ref id="B11"><label>11.</label><mixed-citation>Austad T, RezaeiDoust A, Puntervold T. Chemical Mechanism of Low Salinity Water Flooding in Sandstone Reservoirs. SPE Improved Oil Recovery Symposium; 2010 April 24–28; Tulsa, Oklahoma, USA. Paper Number: SPE-129767-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B12"><label>12.</label><mixed-citation>Ligthelm DJ, Gronsveld J, Hofman JP, et al. Novel Waterflooding Strategy by Manipulation of Injection Brine Composition. SPE EUROPEC/EAGE Annual Conference and Exhibition held; 2009 8–11 June; Amsterdam, The Netherlands. Paper Number: SPE-119835-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B13"><label>13.</label><mixed-citation>Rostami P, Fattahi MM, Sharifi M, et al. Effect of water salinity on oil/brine interfacial behaviour during low salinity waterflooding: A mechanistic study. Petroleum. 2019;5(4):367–374.</mixed-citation></ref><ref id="B14"><label>14.</label><mixed-citation>Al-Sarihi A, Zeinijahromi A, Genolet L, et al. Fines Migration as an EOR Method During Low Salinity Waterflooding. SPE Asia Pacific Oil and Gas Conference and Exhibition; 2018 October 23–25; Brisbane, Australia. Paper Number: SPE-192070-MS.</mixed-citation></ref><ref id="B15"><label>15.</label><mixed-citation>Alvarado V, Moradi Bidhendi M, Garcia-Olvera G, et al. Interfacial Visco-Elasticity of Crude Oil – Brine: An Alternative EOR Mechanism in Smart Waterflooding. SPE Improved Oil Recovery Symposium; 2014 April 12–16; Tulsa, Oklahoma, USA. Paper Number: SPE-169127-MS.</mixed-citation></ref></ref-list></back></article>
