<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE root>
<article xmlns:mml="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" article-type="research-article" dtd-version="1.1d1" xml:lang="kk"><front><journal-meta><journal-id journal-id-type="publisher">Қазақстанның мұнай-газ саласының хабаршысы</journal-id><journal-title-group><journal-title>Қазақстанның мұнай-газ саласының хабаршысы</journal-title></journal-title-group><issn publication-format="print">2707-4226</issn><issn publication-format="electronic">2957-806X</issn><publisher><publisher-name>KMG Engineering</publisher-name></publisher></journal-meta><article-meta><article-id pub-id-type="publisher-id">108616</article-id><article-id pub-id-type="doi">10.54859/kjogi108616</article-id><article-categories><subj-group subj-group-type="heading"><subject>Ғылыми мақала</subject></subj-group></article-categories><title-group><article-title>«Ембімұнайгаз» АҚ «Х» кен орнында көлденең ұңғымаларды пайдалану тиімділігін талдау</article-title></title-group><contrib-group><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Майлыбаев</surname><given-names>А. С.</given-names></name><email>A.Mailybayev@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Утеев</surname><given-names>Р. Н.</given-names></name><email>R.Uteyev@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Джақсылықов</surname><given-names>Т. С.</given-names></name><email>jaxylykov.t@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Бектас</surname><given-names>А. А.</given-names></name><email>a.bektas@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Ниязбаева</surname><given-names>А. Б.</given-names></name><email>niyazbaeva.a@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib></contrib-group><aff id="aff-1">ҚМГ Инжиниринг Атыраулық филиалы</aff><pub-date date-type="epub" iso-8601-date="2023-04-13" publication-format="electronic"><day>13</day><month>04</month><year>2023</year></pub-date><volume>5</volume><issue>1</issue><fpage>103</fpage><lpage>116</lpage><history><pub-date date-type="received" iso-8601-date="2022-10-04"><day>04</day><month>10</month><year>2022</year></pub-date><pub-date date-type="accepted" iso-8601-date="2023-03-16"><day>16</day><month>03</month><year>2023</year></pub-date></history><permissions><copyright-statement>Copyright © 2023, Майлыбаев А.С., Утеев Р.Н., Джақсылықов Т.С., Бектас А.А., Ниязбаева А.Б.</copyright-statement><copyright-year>2023</copyright-year></permissions><abstract>&lt;p&gt;Қиын өндірілетін мұнай қорлары үлесінің өсуіне байланысты оларды игеру өзекті мәселелердің бірі болып келеді. Күрделі геологиялық құрылымы бар коллекторларды игеру төмен іріктеу қарқынымен және мұнай шығару коэффициентінің мәндерімен анықталады. Бұл мақалада мұнай кен орындарын игеру тиімділігі мен қамту аймағын арттыру мақсатында Х кен орнында көлденең ұңғымаларды бұрғылау технологиясын қолданудың тиімділігі қарастырылады. X кен орнында көлденең ұңғыма сәтті бұрғыланды, оның оқпаны 1000 м-ге жетеді. Барлық уақытта кен орнында 4 көлденең ұңғыма бұрғыланды, жоғарыда айтылғандарды қоспағанда, басқа ұңғымалардың оқпандарының ұзындығы 300-ден 358 м-ге дейін өзгереді.&lt;/p&gt;</abstract><kwd-group xml:lang="en"><kwd>drilling technology</kwd><kwd>horizontal wells</kwd><kwd>productive horizon</kwd><kwd>water cut</kwd><kwd>production</kwd><kwd>oil recovery coefficient</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="kk"><kwd>бұрғылау технологиясы</kwd><kwd>көлденең ұңғымалар</kwd><kwd>өнімді горизонт</kwd><kwd>сулану</kwd><kwd>өндіру</kwd><kwd>мұнай шығару коэффициенті</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="ru"><kwd>технология бурения</kwd><kwd>горизонтальные скважины</kwd><kwd>продуктивный горизонт</kwd><kwd>обводненность</kwd><kwd>выработка</kwd><kwd>коэффициент извлечения нефти</kwd></kwd-group></article-meta></front><body></body><back><ref-list><ref id="B1"><label>1.</label><mixed-citation>Order of the Minister of Energy of the Republic of Kazakhstan No. 17131 dated June 28, 2018 “Ob utverzhdenii Yedinykh pravil po ratsional’nomu I kompleksnomu ispol’zovaniyu nedr”. Available from: https://adilet.zan.kz/rus/docs/V1800017131 [cited 2022 Aug 12]. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B2"><label>2.</label><mixed-citation>Lysenko VD. Development of oil fields (design and analysis). Moscow: Nedra; 2003. P. 638. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B3"><label>3.</label><mixed-citation>Amelin ID, Andriasov RS, Gimatudinov SK, et al. Operation and technology of development of oil and gas fields. Moscow: Nedra; 1978. P. 356. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B4"><label>4.</label><mixed-citation>Zozulya GP, Kustyshev AV, Matieshin IS, et al. Features of oil and gas production from horizontal wells. Tyumen’: TIU; 2008. P. 161. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B5"><label>5.</label><mixed-citation>Khissamov RS, Miyassarov AS, Khuzin RR, et al. Improving the efficiency of developing hard-to-recover reserves using horizontal and multilateral wells on the example of the Nekrasovsk oye field of OOO Karbon-Oil. Georesursy. 2017;19(3):204–208. doi: 10.18599/grs.19.3.9. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B6"><label>6.</label><mixed-citation>Vadetskiy YV. Drilling oil and gas wells. Moscow: Academy; 2013. P. 352. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B7"><label>7.</label><mixed-citation>Delamaide E. Using Horizontal Wells for Chemical EOR: Field Cases. Georesursy. 2017;19(3)166–175. doi: 10.18599/grs.19.3.3. (In Russ).</mixed-citation></ref></ref-list></back></article>
