<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE root>
<article xmlns:mml="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" article-type="research-article" dtd-version="1.1d1" xml:lang="kk"><front><journal-meta><journal-id journal-id-type="publisher">Қазақстанның мұнай-газ саласының хабаршысы</journal-id><journal-title-group><journal-title>Қазақстанның мұнай-газ саласының хабаршысы</journal-title></journal-title-group><issn publication-format="print">2707-4226</issn><issn publication-format="electronic">2957-806X</issn><publisher><publisher-name>KMG Engineering</publisher-name></publisher></journal-meta><article-meta><article-id pub-id-type="publisher-id">108660</article-id><article-id pub-id-type="doi">10.54859/kjogi108660</article-id><article-categories><subj-group subj-group-type="heading"><subject>Ғылыми мақала</subject></subj-group></article-categories><title-group><article-title>Қабат қысымын ұстау жүйесінде теңіз суын пайдалану арқылы бактерицидтерді қолдану тиімділігін арттыру</article-title></title-group><contrib-group><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Биджиева</surname><given-names>С. Х.</given-names></name><bio>&lt;p&gt;Cand. Sc. (Biology)&lt;/p&gt;</bio><email>s.bidzhieva@kmge.kz</email><uri content-type="orcid">https://orcid.org/0000-0002-7599-114X</uri><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Нұрсейітов</surname><given-names>Н. Қ.</given-names></name><email>n.nurseitov@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Қалмұханова</surname><given-names>Т. Б.</given-names></name><email>t.kalmukhanova@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Өтепов</surname><given-names>М. С.</given-names></name><email>m.utepov@kmge.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib></contrib-group><aff id="aff-1">ҚМГ Инжиниринг «ҚазНИПИмұнайгаз» филиалы</aff><pub-date date-type="epub" iso-8601-date="2023-12-15" publication-format="electronic"><day>15</day><month>12</month><year>2023</year></pub-date><volume>5</volume><issue>4</issue><fpage>48</fpage><lpage>59</lpage><history><pub-date date-type="received" iso-8601-date="2023-07-14"><day>14</day><month>07</month><year>2023</year></pub-date><pub-date date-type="accepted" iso-8601-date="2023-11-09"><day>09</day><month>11</month><year>2023</year></pub-date></history><permissions><copyright-statement>Copyright © 2023, Биджиева С.Х., Нұрсейітов Н.Қ., Қалмұханова Т.Б., Өтепов М.С.</copyright-statement><copyright-year>2023</copyright-year></permissions><abstract>&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Негіздеу&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Өзен кен орнында 2018 жылдан бастап кәсіпшілік орталарының сульфатты қалпына келтіретін бактериялармен (бұдан әрі – СҚБ) микробиологиялық ластануын зерттеу және бақылау мақсатында толық көлемде бактерицидтік өңдеу және реагенттерді қолдану тиімділігіне мониторинг жүргізілуде. Жабдықталған бақылау пункттерінде бактерицидті енгізгенге дейін және одан кейінде СҚБ жасушаларының құрамына су сынамалары алынады.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Мақсаты&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Кен орнындағы сульфидогенездің қарқындылығын және нәтижесінде өндірілетін ілеспе газдағы күкіртсутек концентрациясын төмендету.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Материалдар&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt; &lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;мен&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt; &lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;әдістер&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Қолданылатын технология бактерицидті жоғары дозамен айдау күкіртсутек концентрациясының тұрақты төмендеуіне қол жеткізе алмағандықтан, ол эксперименттік режимде 40 мг/л дозада теңіз суына бактерицидті тұрақты айдау технологиясымен ауыстырылды. Бұл технология төмен тиімділікті көрсетті, күкіртсутек концентрациясының мәндері (H&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;S) 352–379 ppm аралығында өзгерді, бұл ретте реагенттің ай сайынғы шығыны 40%-ға өсті. Тиімсіздігі туралы алынған мәліметтер негізінде НСМ-4-ке бактерицидтерді үнемі айдау тоқтатылды және тек планктондық ғана емес, сонымен қатар адгезияланған СҚБ формаларын басуға бағытталған бактерицидті айдаудың жаңа технологиясы ұсынылды.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Нәтижелері&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Жаңа технология бойынша бактерицидті айдау айтарлықтай тиімділікті көрсетті, ол кен орны бойынша жол бойында өндірілетін газдағы күкіртсутек концентрациясының орташа есеппен 45%-ға төмендеуі бойынша бағаланды.&lt;/p&gt;&#13;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Қорытынды&lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;.&lt;/strong&gt; Ұсынылған бактерицидті айдаудың жаңа технологиясы сульфидогенді микроорганизмдердің белсенділігін тиімді тежеуге және кен орнындағы биогенді күкіртті сутектің деңгейін төмендетуге мүмкіндік берді.&lt;/p&gt;</abstract><kwd-group xml:lang="en"><kwd>bactericide</kwd><kwd>hydrogen sulfide</kwd><kwd>sulfate-reducing bacteria</kwd><kwd>sulfate reduction</kwd><kwd>bactericidal treatment</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="kk"><kwd>бактерицид, күкіртсутек</kwd><kwd>сульфатты қалпына келтіретін бактериялар</kwd><kwd>сульфатты қалпына келтіру</kwd><kwd>бактерицид айдау</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="ru"><kwd>бактерицид, сероводород</kwd><kwd>сульфатвосстанавливающие бактерии</kwd><kwd>сульфатредукция</kwd><kwd>бактерицидная обработка</kwd></kwd-group></article-meta></front><body></body><back><ref-list><ref id="B1"><label>1.</label><mixed-citation>Gieg LM, Jack TR, Foght JM. Biological souring and mitigation in oil reservoirs. Appl Microbiol Biotechnol. 2011;92(4):263–282. doi:10.1007/s00253-011-3542-6.</mixed-citation></ref><ref id="B2"><label>2.</label><mixed-citation>Magot M, Ravot G, Campaignolle X, et al. Dethiosulfovibrio peptidovorans gen. nov., sp. nov., a new anaerobic, slightly halophilic, thiosulfate-reducing bacterium from corroding offshore oil wells. Int J Syst Bacteriol. 1997;47(3):818–824. doi:10.1099/00207713-47-3-818.</mixed-citation></ref><ref id="B3"><label>3.</label><mixed-citation>Liamleam W, Annachhatre AP. Electron donors for biological sulfate reduction. Biotechnol Adv. 2007;25(5):452–463. doi:10.1016/j.biotechadv.2007.05.002.</mixed-citation></ref><ref id="B4"><label>4.</label><mixed-citation>Khatib ZI, Salanitro JR. Reservoir souring: analysis of surveys and experience in sour waterfloods // Society of Petroleum Engineers; 1997 Oct 5–8; San Antonio, Texas. Available from: https://onepetro.org/SPEATCE/proceedings-abstract/97SPE/All-97SPE/SPE-38795-MS/189127.</mixed-citation></ref><ref id="B5"><label>5.</label><mixed-citation>Holubnyak YI, Bremer JM, Mibeck BAF, et al. Understanding the souring at Bakken oil reservoirs // Society of Petroleum Engineers; 2011 Apr 11–13; The Woodlands, Texas, USA. Available from: https://onepetro.org/SPEOCC/proceedings-abstract/11OCS/All-11OCS/SPE-141434-MS/151097.</mixed-citation></ref><ref id="B6"><label>6.</label><mixed-citation>Muyzer G, Stams AJM. The ecology and biotechnology of sulphate-reducing bacteria. Nat Rev Microbiol. 2008;6:441-454. doi:10.1038/nrmicro1892.</mixed-citation></ref><ref id="B7"><label>7.</label><mixed-citation>Sokolova DS, Semenova EM, Grouzdev DS, et al. Sulfidogenic microbial communities of the Uzen high-temperature oil field in Kazakhstan. Microorganisms. 2021;9(9):1818. doi:10.3390/microorganisms 9091818.</mixed-citation></ref><ref id="B8"><label>8.</label><mixed-citation>Imanbayev BA, Zhaparov NS, Maksut DM, Utepov MS. Methods of combating biogenic hydrogen sul- fur at the Uzen and Karamandibas oilfield. Kazakhstan journal for oil &amp; gas industry. 2021;4(9):79–92. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B9"><label>9.</label><mixed-citation>Ezhova AV. Lithology. 3th ed. Tomsk: Tomsk Polytechnic University Press; 2009. (In Russ).</mixed-citation></ref><ref id="B10"><label>10.</label><mixed-citation>Pereira GF, Pilz-Junior HL, Corção G. The impact of bacterial diversity on resistance to biocides in oilfields. Sci Rep. 2021;11(1). doi:10.1038/s41598-021-02494-7.</mixed-citation></ref><ref id="B11"><label>11.</label><mixed-citation>Mullaev BT, Abitova AZ, Sayenko OB, Turikpenbayev BZ. Uzen field. Problems and solutions. Almaty: Nur-Print; 2016. (In Russ).</mixed-citation></ref></ref-list></back></article>
