<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE root>
<article xmlns:mml="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" article-type="research-article" dtd-version="1.1d1" xml:lang="kk"><front><journal-meta><journal-id journal-id-type="publisher">Қазақстанның мұнай-газ саласының хабаршысы</journal-id><journal-title-group><journal-title>Қазақстанның мұнай-газ саласының хабаршысы</journal-title></journal-title-group><issn publication-format="print">2707-4226</issn><issn publication-format="electronic">2957-806X</issn><publisher><publisher-name>KMG Engineering</publisher-name></publisher></journal-meta><article-meta><article-id pub-id-type="publisher-id">89574</article-id><article-id pub-id-type="doi">10.54859/kjogi89574</article-id><article-categories><subj-group subj-group-type="heading"><subject>Ғылыми мақала</subject></subj-group></article-categories><title-group><article-title>Тенгри кен-орны үлгісі ретінде тұтқырлығы жоғары мұнай кен-орындарында көлбеу бағытталған ұңғымаларды пайдалану тиімділігін бағалау</article-title></title-group><contrib-group><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Марданов</surname><given-names>Алтынбек Сүлейменұлы</given-names></name><bio>&lt;p&gt;директор департамента по разработке&lt;/p&gt;</bio><email>mardanov.a@llpcmg.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Юсубалиев</surname><given-names>Ренат Асылбекович</given-names></name><bio>&lt;p&gt;руководитель службы мониторинга разработки&lt;/p&gt;</bio><email>yussubaliev.r@llpcmg.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Ерғалиев</surname><given-names>Асылхан Амантайұлы</given-names></name><bio>&lt;p&gt;старший инженер службы мониторинга разработки&lt;/p&gt;</bio><email>yergaliev.a@llpcmg.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib><contrib contrib-type="author"><name name-style="eastern" xml:lang="kk"><surname>Рахметуллин</surname><given-names>Абай Максотович</given-names></name><bio>&lt;p&gt;старший инженер службы мониторинга разработки&lt;/p&gt;</bio><email>rakhmetullin.a@llpcmg.kz</email><xref ref-type="aff" rid="aff-1"/></contrib></contrib-group><aff id="aff-1">Атырауский филиал ТОО «КМГ Инжиниринг»</aff><pub-date date-type="epub" iso-8601-date="2021-06-15" publication-format="electronic"><day>15</day><month>06</month><year>2021</year></pub-date><volume>3</volume><issue>2</issue><fpage>111</fpage><lpage>123</lpage><history><pub-date date-type="received" iso-8601-date="2021-12-02"><day>02</day><month>12</month><year>2021</year></pub-date><pub-date date-type="accepted" iso-8601-date="2021-12-02"><day>02</day><month>12</month><year>2021</year></pub-date></history><permissions><copyright-statement>Copyright © 2021, Mardanov A., Yussubaliev R., Yergaliyev A., Rakhmetullin A.</copyright-statement><copyright-year>2021</copyright-year></permissions><abstract>&lt;p&gt;Қазақстанда тұтқырлығы жоғары мұнай кен-орындары үлесінің өсуіне байланысты, оларды тиімді игеру мүмкіншілігі күрделене түсуде. Күрделі құрылымды терригендік қойнауқаттар мен өткізгіш қабаттардағы тұтқырлығы жоғары мұнай өнімдерін игеру, әдетте, мұнай алу коэффициентінің төменгі қарқынымен сипатталады. Қазіргі уақытта осыған ұқсас кен-орындарды игеруге арналған технологиялар технологиялар тиімсіз және өте шығынды болып келеді. Тенгри кен-орны бойынша, игерудің жобалық құжатына сәйкес, тік ұңғымаларды пайдаланып, игерудегі тәжірибелік телімі ретінде бор қабаты қарастырылды. Көлбеу бұрғыланған ұңғымалардың жұмыс параметрлерінің орташа сипаттамалары салыстырылып, осы ұңғымаларды одан әрі пайдалану тиімділігін арттыру бағытында шаралар ұсынылды.&lt;/p&gt;</abstract><kwd-group xml:lang="en"><kwd>horizontal well</kwd><kwd>high viscosity oil</kwd><kwd>terrigenous reservoir</kwd><kwd>oil recovery factor</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="kk"><kwd>көлденең бағытталған ұңғы</kwd><kwd>тұтқырлығы жоғары мұнай</kwd><kwd>терригенді коллектор</kwd><kwd>мұнай алу коэффициенті</kwd></kwd-group><kwd-group xml:lang="ru"><kwd>горизонтальная скважина</kwd><kwd>высоковязкая нефть</kwd><kwd>терригенный коллектор</kwd><kwd>коэффициент извлечения нефти</kwd></kwd-group></article-meta></front><body></body><back><ref-list><ref id="B1"><label>1.</label><mixed-citation>Богданов В.Л., Медведев Н.Я., Ерохин В.П., Саркисянц Б.Р., Батурин Ю.Е., Юрьев А.Н., Дегтянников Е.А., Балуев А.А., Афанасьев В.А. Анализ результатов бурения и эксплуатации горизонтальных скважин на Федоровском местрождении. – Нефтяное хозяйство, 2000, № 8, с. 30–42.</mixed-citation></ref><ref id="B2"><label>2.</label><mixed-citation>Бурение горизонтальных скважин. – Оренбург, 1998, 480 с.</mixed-citation></ref><ref id="B3"><label>3.</label><mixed-citation>Колонских А. Добыча высоковязкой нефти. Мониторинг и оптимизация при помощи многофазной дебитометрии. – Lambert Academic Publishing, 2013, 152 с.</mixed-citation></ref><ref id="B4"><label>4.</label><mixed-citation>Басарыгин Ю.М., Булатов А.И., Проселков Ю.М. Технология бурения нефтяных и газовых скважин: Учебник для вузов. – «Недра-Бизнесцентр», М., 2002, 632 с.</mixed-citation></ref></ref-list></back></article>
